Pátek 4. 7. 2003

Je pátek ráno, zítra začíná stý, jubilejní ročník Tour de France a kolem osmé ke mně přijíždí Míra, sbalený na Bike tour Slavkovský les. Dáváme kafe, snídani a čekáme na Petu, který doráží, až podle dřív domluvenýho termínu, kolem deváté hodiny. Počasí vypadá líp než předpověď. Neprší a je kolem 20 stupňů.
9.00 - vyrážíme směr Svatošky. První zastávka je u minerálky Horčička, kde tankujeme smraďavku na cestu.
Vary objíždíme zezadu, z Doubí podél trati. Během jízdy terénem se začínají objevovat první problémy s výstrojí. Nejdřív Mírovi padá ve sjezdu spacák, což řešíme opásáním gumicukem, potom Petovi nedrží brašny, což taky zachraňuje gumicuk. Trochu na ně nadávam, že jsou s nima hned ze začátku problémy, což se mi záhy vymstí. Při vjezdu na Tuhnickou cestu se pasuju mezi dvě zaparkovaný auta, aniž bych si uvědomil, že mam za sebou široký brašny, který se do mezery samozřejmě nevešly. Pravá se zachytila za nárazník a jak se ohla, dostala se do drátů, který ji trochu rozpáraly. Narovnávam to a pokračujem Tuhnickou cestou dál, až přijíždíme kolem Versaile před Vřídlo.
10.00 - Od Vřídla začínáme stoupat po červené, směr Šemnická skála. Nejhorší je přejet tu rokli, ve který Karlovy Vary leží. Vyjíždíme kopec kolem divadla k Imperialu a za Vyhlídkou konečně vjíždíme do lesa. Začátek lesní cesty prudce stoupá až na rozcestí pod Goethovkou. Odsud je pěkná cesta až k pražské silnici, kterou musíme přejet. Za ní už pokračujem pěkně lesem, cestou, kde málokdy potkáte živáčka.
10.45 - poprvé bloudíme na rozcestí u potoka Hloubek. Naštěstí jsme si po půl kilometru všimli, že nejedeme po červený a vracíme se. Značky jsou oproti době, kdy jsem tudy jel naposled čerstvě natřené.
Před Šemnickou uhýbá značka z cesty do lesa a začíná ďábelsky stoupat. Po chvilce šlapání rezignujem a pomaličku tlačíme až na rozcestí pod Šemnickou skálou. Začíná jemně pršet. Kola necháváme v budce pod Šemnickou a pěšky lezem nahoru. Déšť přitvrdil a celkem slušně leje.
11.30 - dosahujem vrcholu Šemnické skály Bohužel přes pytle visící z oblohy a déšť toho moc nevidíme, i když jinak je tady vynikající výhled na Doupov a Slavkáč. Peta je i přes to fascinovanej krásou tohoto místa. Fotíme se a pomalu začínáme lézt dolů. Doufáme, že to, co padá z nebe, je jenom přeháňka.
Červenou značku měníme za žlutou a sjíždíme ke Štichlovu mlýnu. Pytle na obloze se protrhaly, občas vysvitne i sluníčko. Za mlýnem začíná jeden z nejnechutnějších úseků dnešní cesty, kterým je stoupání loukou na Andělskou Horu. Máme toho plný kecky, nejvíc Míra, kterej doráží na Andělku s nepřítomným výrazem ve tváři. Těšíme se, jak si dáme v pěkný hospůdce na náměstí oběd, ale chyba lávky !
12.45 - stojíme před hospodou a čteme ceduli, že otvírají až v 15.00.
My s Petou se jdem podívat na zříceninu hradu Andělská Hora, Míra čeká u kostela s kolama. Nahoře nás čeká opět nádhernej výhled do dalekýho okolí.
Nasedáme a jedeme dál po žluté. Pod Andělkou přejíždíme zpátky pražskou a jedeme směr Pila. Cesta je nejdřív asfaltová až k chatám, potom přechází v polní a lesní cestu až do Telence, odkud už je zase asfalt.
13.45 - přijíždíme do hospody v Pile. Naštěstí mají otevřeno. Sympatická šenkýřka nám točí pivo a ohřívá klobásy. Na doražení dáváme ještě každej jednoho utopence.
14.30 - vyrážíme po modrý směr Javorná. Cesta je tady pěkná. U hřbitova uhýbáme ze silničky na hruboasfalt do lesa, který končí u odbočky na Červený kříž. Tady odbočujeme, pořád po modré, doleva, na lesní cestu. Drncání nedělá dobře mým roztrženým brašnám, proto stavíme a nouzově je spravujeme provázkem. Příště nesmim zapomenout sichrhajzky !
Po chvíli přijíždíme k prudkýmu lesnímu výjezdu, nad kterým už je monumentální viklan Dominik. Sluníčko svítí a hřeje, vikláme obřím viklanem a fotíme se.
Po modré už je to k silnici do Javorné kousek, u ní opuštíme modrou, která jde loukou přímo do obce a jedeme se podívat k javorenskému zámku. Zámek je pěkně zdevastovanej, já ve snaze o nafocení lezu dovnitř a prolejzám si vymlácený a vyrabovaný místnosti. Někde jsou ještě k vidění kusy původního nábytku, všechno je ale v hrozným stavu. Vylejzám ven a pokračujem po silnici do obce. Stavíme u hospody, ve který jsem byl loni s Dášou, ale je zavřená a podle jednoho místního, otevírá až večer. Aspoň že není zavřená nadobro !
Z Javorný pokračujeme po silnici, kde nás až do Českého Chloumku doprovází zelená značka, která tady uhýbá doprava na Bečov. I když jsme docela vysoko, až do Chloumku pořád stoupáme. Dostáváme se až do 700 m n/m. Odsud už silnice začíná klesat na Přílezy, z kterých pokračujeme do Krásného Údolí. Silnička, po které jedeme, tady tvoří hranici Slavkovského lesa.
Přijíždíme do Krásného Údolí kolem " jogurťárny " Holandia a hledáme hospodu, kde bysme se najedli.
17.00 - sedíme v hospodě " U Veselých " a příjemná paní hospodská nám nese jídelní lístek.
Nadlábli jsme se, dali dva Bernardy a kafe.
18.00 - vyrážíme a křížíme hlavní silnici Vary - Plzeň. V Krásným Údolí stavíme ještě na hřbitově, já fotím kostel. V márnici tu mají fungl nový máry, který vidim poprvý v životě.
Silnice už nestoupá, po náhorní plošině, zhruba kolem 650 m n/m přijíždíme do Brti. Peta nachází nádhernej seník. Je rozhodnuto ! Protože se na nebi objevujou zase pytle a předpověď na zítřek říká, že má lejt, je jasný, že seník bude dnešní noc naší ložnicí. Nad seníkem je pole, na kterým je kopeček s velikým dřevěným křížem. Jedem se k němu podívat. Pod velkým, pravděpodobně starým křížem, je poměrně čerstvý hrob s datem 2001. Doufáme, že tady v noci nestraší !
Sjíždíme Brtí k trati a vyjíždíme do Otročína, kterej si chceme prohlídnout. Projíždíme Otročín, zdali by nebyl nějakej vhodnej nocleh i tady, ale nenacházíme nic. Zasedáme do hospody a dáváme si několik piv. Já s Mírou se převlíkáme do suchýho, sedíme, kecáme a pozorujeme, jak se baví lidi v tomhle odlehlým kraji.
23.00 - platíme a vracíme se do vyhlídnutýho seníku v Brti. V Mírovi pod vlivem vypitých piv chytly saze a ačkoliv nemá světlo, ujíždí nám. Doháníme ho a naštěstí v pořádku, dorážíme k seníku. Vybalujem spacáky a zaleháváme.
24.00 - pomalu usínam. Vypadá to, že tady nestraší !

Dnešní den ujeto: 70 km
V terénu: 45 km